úterý 10. května 2005

Vnitřní a vnější korekce

Díky synergii Petra Koubského a Googlu :-) jsem loni narazil na malý poklad: zápisy ze setkání sdružení Lípa. Konečně jsem se teď pustil do pročítání, dle očekávání jde většinou o materiály velmi zajímavé, přestože už dnes samozřejmě mající často víc historický význam (Lípa funguje od roku 1996).

Porážkou neostalinského socialismu ztratil kapitalismus důležitý korektiv, který účinně působil zejména po druhé světové válce. Jak nedávno konstatoval Petr Robejšek z Mezinárodního politologického ústavu v Hamburku : „Dynamika maximalizace zisku, kterou dříve držel na uzdě výjimečný stav soupeření systémů, se nyní nezadržitelně prosazuje a obrací se proti kapitalismu samotnému tím, že ve svých důsledcích ohrožuje jeho další existenci.“ Navíc postupující globalizace světového hospodářství vytváří prostor pro levicový a pravicový extrémismus.

celý text: Doc. PhDr. Vladimír Nálevka, CSc: „Konec dějin?“
- příspěvek k 11. setkání sdružení Lípa (Mariánské lázně 30.11.-2.12.2001) k tématu „Fundamentalismus a extremismus“

V době, kdy se konalo toto setkání Lípy, tedy necelé 3 měsíce po šoku ze zničení Dvojčat, už bylo zřejmé, že novým korektivem pro začátek 21. století by mohl být radikální islám (západ vs. islám viz. zde). S odstupem se dá říci, že zřejmě nepůjde o korektiv tak silný jako byl komunismus, že vůči „brutálnímu“ globalizačnímu tlaku světových, zejména amerických korporací, bude působit několik korektorů menších – náboženské systémy a sekty, občanská společnost, ekologické organizace. Věřme, že půjde spíše o korekce časté a drobné (řekněme jakési „kaizen inovace“ :-), než podobně zásadní otřesy jako bylo 11. září. Doufejme také, že významu nabydou také korektory vnitřní, a wicked managerům z WorldComu a Enronu bude dopřán zasloužený „prostor pro meditaci“ ve federálních nápravných zařízeních. Protože, řečeno s Františkem Koukolíkem, „Pocit, že s námi někdo jedná s nedostatečnou úctou, je pravděpodobně nejčastější příčina hněvu.“ Věta Bernieho Ebberse: „Já učetnictví nerozumím, na to jsem měl finanční odborníky, o žádných finančních machinacích nevím“ dokáže běžného člověka rozruřit doběla – a důsledky iracionálního jednání jsou pak zřejmé. To, že tento běžný člověk často jen hledá obětního beránka za své vlastní strašáky ve skříni je ve výsledku nepodstatné.

viz. mrazivý „f-word monologue“ Edwarda Nortona v 25. hodině (select the white space bellow if you are over 18 only)
"Fuck the Wall Street brokers.
Self-styled masters of the universe.
Michael Douglas-Gordon Gekko wannabe motherfuckers
figuring out new ways to rob hardworking people blind.
Send those Enron assholes to jail for fucking life.
You think Bush and Cheney didn't know about that shit?
Give me a fucking break.
Tyco, ImClone, Adelphia, Worldcom…"

sobota 7. května 2005

Hodnoty a principy

Karek Hvížďala: „Hitler má před sebou dlouhou kariéru“, Respekt 18/2005
„Hitler je ztělesněním zla, samozřejmě ne tím jediným. Ale lidé potřebují figuru, kterou si umějí představit, aby si neštěstí, které je stíhá, uměli zařadit. Hitler převzal v sekularizovaném světě tuto roli. Co lidé považují za odporné, hnusné, nelidské, zavrženíhodné, projektují do postavy Hitlera … Proto má Hitler před sebou ještě dlouhou kariéru,“ říká historik a vydavatel Joachim Fest v knize Současnost minulosti.

Má ji ovšem před sebou i z jiného důvodu: coby génius zla bude vždy silně působit na lidi, jejichž hodnoty nejsou založeny na správných principech.
… cely život se (Fest) pokoušel porozumět, jak se nacionální socialismus mohl zrodit a jaké má vlastně kořeny. V knize se nakonec přiznává, že odpověď nikdy nenašel. Přesto v závěru rozhovoru nabízí alespoň náznak vysvětlení, když říká, že klíč k uchopení moci nacistů měli v rukou lidé, jako byl třeba Albert Speer. Vzdělaný, solidní a ambiciózní architekt, který nikdy neměl pocit viny, protože vůbec nevěděl, co vina je. V takových lidech bez hodnot a skrupulí spatřuje Fest největší nebezpečí pro každou společnost.

Lidé jako Speer se „neptají“ jestli ten, kdo jim dává možnost realizovat jejich cíle drží svoji moc legitimně, jejich úvaha končí u legálnosti („Projde mi to?“) (rozdíl legitimita vs. legalita např. zde). Albert Speer ovšem hodnoty samozřejmě měl: chtěl budovat skvělé, krásné stavby, které budou oslavou lidského ducha. Bohužel vše bylo v protikladu k základním principům: zejména k principu liských práv, na nichž jsou založeny moderní demokracie. (viz. Deklarace nezávislosti USA: „Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni a jsou nadáni jistými nezcizitelnými právy, mezi něž patří právo na život, svobodu a budování osobního štěstí.")

O rozdílu mezi hodnotami a principy píše nejlépe Covey:

Zatímco praktické postupy jsou situačně specifické, principy jsou hluboké základní pravdy, které mají univerzální platnost. Platí stejně pro jednotlivce, manžele, rodiny jako pro soukromé a veřejné organizace jakéhokoliv druhu. Jsou-li tyto pravdy osvojeny jako návyky, dávají lidem schopnost vytvářet mnoho rozmanitých praktických postupů pro řešení různých situací. Principy nejsou hodnoty. Banda zlodějů se může dělit o hodnoty, přitom však narušují základní principy, o kterých hovoříme. Principy jsou území, hodnoty jsou mapy. Ctíme-li správné principy, máme pravdu – tj. znalost věcí, jaké jsou.

Principy jsou vodítka pro chování lidí, která mají trvalou, neměnnou hodnotu. Jsou fundamentální. Jsou nesporné, protože nepotřebují důkazy. Jeden ze způsobů, jak rychle pochopit nesporný charakter principů, je představit si absurdnost žít úspěšný a spokojený život založený na opaku principů. Pochybuji, že by někdo mohl vážně považovat nepoctivost, klam, podlost, příživnictví, lhostejnost nebo degeneraci za solidní základ trvalého štěstí a úspěchu. Je možné se přít o to, jak tyto principy definovat, jak se projevují nebo jak si je lze osvojit. Zdá se však, že víra v jejich existenci je vrozená.

Čím více jsou naše mapy neboli paradigmata v souladu s těmito principy neboli přírodními zákony, tím budou přesnější a funkčnější. Správné mapy budou mít nekonečně větší vliv na naši vlastní výkonnost a účinnost našich vztahů s jinými lidmi než sebevětší snaha o změnu našich postojů a chování.

neděle 1. května 2005

WSC: learning to fly

Martin Gilbert: Churchill – Život
strana 241, rok 1912 - 35 let

… Na začátku roku 1913 požádal Churchill poté, co doplul na jachtě Enchantress na základnu námořní pěchoty v Eastchurchi na ostrově Sheppey, mladé námořní piloty, kteří tam sloužili, aby ho naučili létat. Byla to nebezpečná věc. V roce 1912 připadalo na každých pět tisíc letů jedno úmrtí. Bylo rovněž neobvyklé, aby nějaký civilista létal, nebo aby se do létání pustil člověk, jemuž bylo přes pětatřicet let…

… Piloti žasli a zároveň je vzrušovalo, že se první lord Admirality chce naučit jejich nebezpečnému řemeslu. Jeho nadšení na ně působilo jako osvěžující prostředek. Jeden z letců. Ivon Courtney, po letech vzpomínal, že mu Churchill před prvním společným letem řekl: „Jsme ve Stephensonově věku létání. Teď jsou naše stroje křehké. Jednoho dne však budou odolné a stanou se přínosem pro naši zemi.“

Jedna ze základních vlastností leaderů: pouštět se do věci, které ještě ostatní nevidí, osobní angažovaností jim pomoci do života.

BTW: Za 3 roky vymyslí Churchill tank ;-)

Dilbert a propisovačky

Důkaz, že problémy financování zdravotnictví jsou naprosto univerzální :-)



doc: "Jste zdravý, ale napíšu vám něco proti toxínům"
"Dealerka od té farmaceutické firmy je fakt kus a navíc mi slibila oběd, když toho prodám hodně."
Dil: "A bude to mít nějaký vedlejší účinky?"
doc: "Přijde na to, co si dám."

neděle 24. dubna 2005

Number of the week: zisk Googlu: 34%


Největší světový internetový vyhledávač Google v prvním čtvrtletí roku zečtyřnásobil meziročně zisk, loni to bylo 64 miliónů dolarů, letos podle předběžných výsledků 246 miliónů dolarů. Podnik zdvojnásobil i obrat na 730,6 miliónu dolarů, vyplývá z informací agentury Bloomberg.
Rekordní výsledky ohlásil také největší rival Googlu, internetový portál Yahoo!. Stejně tak jako vyhledávač i tato firma dokázala za uplynulé tři měsíce zdvojnásobit svůj zisk, a to ze 101 miliónů před rokem na nynějších 204,6 miliónu dolarů. Obrat 1,17 miliardy dolarů byl největší v historii.

Dva největší konkurenti, Centrum.cz a Seznam.cz, již drží na trhu krok, minulý týden zprovoznili ve stejný den e-mailové schránky o velikosti dva gigabyty. Oběma rivalům přitom prudce roste zisk i obrat. Seznam.cz meziročně ztrojnásobil provozní zisk na 110 miliónů korun a obrat zdvojnásobil na 553 miliónů korun. Obrat Centra byl vyšší než 100 miliónů korun.

Také v tuzemsku plyne provozovatelům portálů zhruba polovina příjmů z vyhledávání, kdy si firmy platí za to, aby se při zadání dotazu objevily na prvním místě a druhá polovina pak z internetové reklamy.

zdroj: iHNed.cz, Hany Farghali

"Globalization Cup": Německo -1200 : +1200 ČR

... Německý koncern Siemens VDO postaví v Ostravě továrnu na automobilové součástky. Práci zde najde až 1 200 lidí...
... Do Ostravy se přestěhuje výroba z německého Würzburgu, stroje by se měly rozběhnout v polovině roku 2006, řekl ČTK mluvčí Siemensu pro Česko Petr Sedláček...
... Rozhodnutí na centrále Siemensu se už delší dobu očekávalo. O plánu vedení firmy na přestěhování výroby z Würzburgu do Ostravy už totiž před měsícem informoval německý odborový svaz IG Metall... Firma ale definitivní rozhodnutí dlouho odkládala - zřejmě právě kvůli problémům s protesty německých odborářů, kterým se přirozeně rušení pracovních míst ve Würzburgu nijak nezamlouvá...
... V průmyslové zóně Hrabová tak vedle počítačové firmy AsusTek bude už druhý velký investor. Společně tam oba podniky zaměstnají postupně až dva a půl tisíce lidí...

zdroj: iDNES.CZ

velmi pěkné foto a popis budoucí zóny: silnice vlevo je hlavní tah na Ostravu (FM - Ova)


sobota 23. dubna 2005

Nízká schopnost koordinace v čase a prostoru

Vynikající analýza konfliktu islámského světa s euroamerickou civilizací - ani po roce od jeho vydání jsem nenarazil na nic lepšího. A není to samozřejmě jen o náboženství ;-)

Martin Hála: „Kde se stala chyba?“, Respekt 2004/05, strana 18
- recence knihy Bernarda Lewise: „What Went Wrong? Western Impact and Middle Eastern Response“, Oxford University Press 2002.

Bernard Lewis se ptá, jaké jsou příčiny stupňujícího se muslimského fundamentalismu. Symbolem jsou USA, Izrael a následně všichni, kteří jim pomáhají.

Muslimský fundamentalismus je podle něj reakcí na civilizační úpadek islámu. Až do konce 17. století byl islámský svět v mocenské a kulturní ofenzivě vůči křesťanské Evropě (Španělsko, Sicílie, Rusko, Istambul, obléhání Vídně)...
... V 18. a 19. století byl již islámský svět v defenzivě a utrpěl řadu traumatických porážek, z nichž asi nejhorší byl Napoleonův vpád do Egypta (1798). Po první světové válce vyvrcholil mocenský sestup islámu ve složitém systému kolonií, protektorátů a mandátních území, které si ustavily Francie a Anglie na troskách Osmanské říše.

Co vedlo k tomuto dramatickému zvratu v poměru sil? Podle Lewise zaspal islámský svět rychlý rozvoj Evropy v raném novověku. Evropská renesance, reformace a osvícenství prošly v islámském světě téměř bez povšimnutí, větší pozornosti se dostalo až francouzské revoluci, hlavně díky Napoleonově expedici do Egypta. Ve svém hlubokém přesvědčení o vlastní nadřazenosti islám Evropu prakticky až do 18. století ignoroval. Když si Osmanská říše konečně uvědomila, jak hluboce za Západem zaostává, snažila se imitovat jednotlivé prvky evropského rozvoje ve vojenství, hospodářství a diplomacii, nikdy se však neotevřela modernitě jako celku.

Lewis identifikuje několik základních překážek modernity v islámském světě. Jednou z nich je nerovnoprávné postavení žen, které diskvalifikuje celou polovinu lidského potenciálu, navíc tu polovinu, jež má bezprostředně na starosti výchovu další generace. Další překážku shledává v neexistenci odluky církve od státu, nebo obecněji v nedostatku sekularismu, nutného předpokladu moderní občanské společnosti.

Zvláštní a velmi zajímavou kapitolu věnuje Lewis pojetí času a prostoru v islámském světě. Konstatuje, že islámští badatelé byli schopni vyvinout velmi progresivní metody měření času, ty se však zpravidla nikdy neprojevily v běžném životě, kde se čas nadále určoval velmi přibližně, a to i v době, kdy se již ve velkém dovážely hodinové stroje z Evropy. Lewis argumentuje, že moderní společnost předpokládá vysokou míru koordinace mezi jednotlivci a skupinami v čase a prostoru. Např. moderní věda již dávno není záležitostí jednotlivých geniálních badatelů (jichž bylo mezi muslimy vždy dost), ale vysoce koordinovaných výzkumných týmů, často spolupracujících na dálku. Nízká schopnost koordinace v čase a prostoru je podle něj jedním z důvodů, proč islámský svět po obrovském rozmachu v raném středověku zaostal ve vědě nejen za Západem, ale i za zbytkem světa.

Islám a demokracie

Stále zřetelnější zaostávání islámu za Západem vyvolalo postupně dva druhy reakcí. První byla snaha co nejvíce se Západu přiblížit kopírováním západních institucí. Toto úsilí vyznělo podle Lewise převážně naprázdno – namísto moderní sekulární demokracie daly tyto pokusy nakonec vzniknout jen totalitním diktaturám jedné strany po fašistickém či sovětském vzoru. Druhým typem reakce byl naopak návrat k „původnímu“ islámu, který vedl ke vzniku stejně totalitních, tentokrát však teokratických režimů. Podle Lewise se modernizace islámu v jednom případě ale přece jen podařila, a to v Turecku.

neděle 17. dubna 2005

prof. Souček: Základní tendence 3. tisíciletí

  • Informatizace
    - likvidace prostoru a času (řádově lepší možnosti synchronizace v času a prostoru)
  • Intelektualizace
    - EU: levné produkty => produkty s vysokou přidanou hodnotou
  • Globalizace
  • Superturbulence
    - Sežer nebo budeš sežrán
    - speed management
    - obrovské množství volného kapitálu a jeho rychlé přesouvání
  • Superkonkurence
    - zákazník už není pán ani král: zákazník je diktátor
    - dlouhá pauza od velké války = zásadní inovace (jaderná energie, radar, letectví, kosmonautika, IT) + obrovská náročnost na výkonnost průmyslu (denně stovky zničených tanků a letadel)
    - vynucená spotřeba
    - nadnormativní zásoby
  • Rozmanitost
    - segmentace
    - Vnímaná hodnota: to, co zákazník vidí a je za to ochoten zaplatit
  • Militantnost
    - supertechnologie – nízká materiálová náročnost
  • Miniaturizace
    - nanotechnologie
  • Ekologizace vs. devastace
  • Genetizace
  • AIDS, TBC, SARS..
Prof. Zdeněk Souček na tréninku "Business plán" (IIR, duben 2005)
více:

Kdy to bylo napsáno?

... V počátečních stádiích vývoje státu jsou daně nízké ve svých sazbách, ale přinášejí značný výnos. Jak plyne čas a politici střídají jeden druhého, ztrácejí své původní návyky ve prospěch civilizovanějších. Jejich potřeby a nároky rostou v důsledku luxusu, ve kterém jsou vychováváni. Proto vypisují další daně na své občany a ostře zvyšují sazby stávajících daní, aby zvýšili výnosy. Ale sami poznají, jaký dopad má zvýšení daní - protože podnikatelé brzy ztrácejí chuť podnikat, když vidí srovnání výše svých zisků a výše daňového břemene. Následkem toho produkce upadá a s ní i daňové výnosy...

Tedy? - vyberte myší odtud...
14. století, arabský učenec Ibn Chaldún, "Muqaddama (Předmluvy)" - pouze jsem nahradil "krále" politiky a "poddané" občany :-)
... pokud ;-)

zdroj: Pavel Kohout: "Bez snížení daní přijde úpadek", Respekt 15/2005

WSC: Mladý vyjednavač :-)

Martin Gilbert: Churchill – Život
strana 31, rok 1887 - 12 let
Churchill doufal, že stráví letní prázdniny v Paříži „nebo někde na evropském kontinentu“. Podezíral matku, že s ním má nějaké zvláštní úmysly. „Má drahá,“ psal jí tři týdny před obvyklým začátkem prázdnin, „doufám, že mi nehodláš zkazit prázdniny tím, že mi najmeš soukromého učitele.“ Jenže matka mu to udělala a učitelem nebyl nikdo jiný, než Winstonův učitel řečtiny, čtyřiadvacetiletý James Best. Tím se Churchillovo trápení trochu zmírnilo. „Když je zdejším učitelem,“ napsal matce, „a já ho mám moc rád, nebude mi vůbec vadit, ovšem pod jednou podmínkou, totiž‚ že se nebudeme učit. Vzdávám se všech ostatních podmínek, ale na této trvám.“ Churchill ještě dodal: "Nikdy jsem se neučil o prázdninách a nebudu s tím začínat ani teď. Budu velmi hodný, nebudete-li mi to vnucovat a nebudete-li mi to pořád připomínat.“

Lady Churchillová však byla pevně rozhodnuta, že by syn měl o prázdninách studovat. Jenže ten se mezitím začínal učit, jak má obratně prosadit svou. „Slibuji ti, že budu o prázdninách opravdu hodný,“ napsal matce 14. června, „jen mě nenuť do učení, protože v tomto trimestru studuji pilně a o prázdninách si najdu spoustu věcí, které mě zaujmou. Když jsem na venkově, mám se vždy čeho chytit, poněvadž budu celé dny zaměstnán ‚motýlkařením‘ (jako loni). Dovol mi, abych to zkusil celý týden.“ Churchill sdělil matce, že i kdyby mělo vyučování trvat pouhou jednu hodinu denně, „budu mít za to, že se musím vracet v určitou dobu, a to mi bude kazit všechnu radost.“

neděle 10. dubna 2005

Vilda saw: „Pád třetí říše“     90%

aneb leader z Černého Wigwamu ve své poslední křeči

Neptat se po původu špatných věcí znamená s nimi souhlasit a převzít za ně zodpovědnost.

Filmu je často vyčítáno, že zobrazuje Hitlera a lidi kolem něj lidsky. Jistě, nikdo není čisté zlo „24/7“, ale některé principy a hodnoty jsou důležitější než jiné: člověka, který způsobil Šoa nemůže „zlidštit“ láska ke zvířátkům nebo otcovský a vlidný vztah ke svým sekretářkám. Ostatně momentů ukazujících Hitlerovu naprostou zrůdnost je ve filmu víc než dost.

Myslím, že film ukazuje obecně 3 skupiny lidí:
  • Hitler coby génius zla & spolutvůrci jeho vyšinutých vizí: zde Goebbels + například, v tu chvílí už samozřejmě "nepřítomný", Heydrich.
  • Technologové moci: vysoce inteligentní, nicméně bez stopových známek svědomí: zde Himmler, dále pak Eichmann, Mengele, Höß. „Manažeři“, kteří už nepřemýšlejí „proč“, ale jsou „skvěle“ schopni vymyslet „jak“ a poté to precizně realizovat.
  • ... a pak je tu poslední skupina, nejpočetnější a pro úspěch neméně důležitá: lhostejná, pohodlná a nepřemýšlející masa, která slepě následuje svého Vůdce („Je to Vůdcův rozkaz, jak o tom můžeš vůbec pochybovat?“). To jsou ti vzorní otcové, přes den likvidující vězně v koncentračních táborech a o víkendech pečující o rodinu, jejichž hlavní výčitkou je, že pro samou práci rodinu přeci jen trochu zanedbávají (viz. vypověď výše zmíněného Rudolfa Höße) , to jsou ty milující maminky pečlivě balící Cyklon B v IG Farben s uspokojením z dobře vykonané práce.
Generál XY: „Ale vždyť už nemá přeci význam bojovat! Rusové jsou pár set metrů odsud, když se nevzdáme, zbytečně zemřou desetitisíce Němců. To vám jich není aspoň líto?“
Goebbels: „Jestli mi je líto Němců? Není! Sami si zvolili svůj osud, nikdo je nenutil nás následovat :-)“
… může být brutálnější důkaz pravdivosti „Vezměte život do vlastních rukou nebo to za vás udělají jiní“?

IMDB users review
oficiální website
recenze Cinema

sobota 9. dubna 2005

WSC: Nový kamarádíček :-)

Než se Randolph narodil, rodiče mu mezi sebou říkali „nový kamarádíček“. „Moje drahocenná kočičko,“ psal Churchill v dopise ze 2. června, „spoléhám a doufám, že jsi hodná, neponocuješ ani se neznervózňuješ. Měj se dobře, naber sil a užívej si všeho, čím ti – jak vím – tato nová událost obohatila život. Nový kamarádíček musí konat svou povinnost a pomáhat ti s mlíčkem, to mu ode mne vyřiď. Chamtivost a dokonce prasečení u jídla jsou v jeho věku přednostmi“.

Lovely, isn’t it? :-)

Martin Gilbert: Churchill – Život

Flat TV od HP a Dellu

Výroba skla pro LCD panely je například tak důmyslná, že existují pouze tři společnosti, které se jí zabývají: Corning v Americe a japonské Asahi Glass a Nippon Electric Glass. Corning pokrývá více než 50% trhu se sklem pro ploché televizní obrazovky a do roku 2007 hodlá vynaložit 1,8 miliardy dolarů na rozšíření kapacity především v Asii…
… (Corning) předpokládá, že ploché televize budou do roku 2007 tvořit dvacet procent televizorů prodaných ve světě. Přiznává však, že producenti budou nuceni stlačit ceny dolů, aby přístroje byly jen o polovinu nákladnější než modely CRT. To znamená, že i výrobci skla budou muset přistoupit na nižší ceny. Firma Corning přesto tvrdí, že nižší výrobní náklady a vyšší objemy změnu v ceně vykompenzují…

Zajímavý rozbor trhu plochých televizorů, dále:
- strategie Dellu a HP v této oblastí – strategie z výroby PC
- kde je Evropa? – Pouze Philips (Ambilight)
- hlavní technologie: CRT, LCD, OLED, plazma, SED, DLP
- možnosti Číny

celý článek: „Vaše příští TV“ – týdeník Euro 14/2005, převzato z BusinessWeek

středa 23. března 2005

Euro 12/05, str. 82 - Index

Wiser, Phil
Wolfowitz, Paul
Zahradníček, Michal
...

Covey má pravdu: nejúspěšnější jsou lidé, kteří umí být odvážní A ZÁROVEŇ ohleduplní. To je velmi vzácné, většinou sklouzáváme od jednoho extrému k druhému.

Zralost

Zralost je rovnováha mezi odvahou a ohleduplností. Zralý člověk dovede vyjádřit své pocity a přesvědčení s odvahou a ohledem na pocity a přesvědčení druhé osoby, zejména jedná-li se o otázku, která je významná pro obě strany.

…. Význam této vlastnosti je hluboce zakořeněn v teorii mezilidských vztahů, řízení a vůdcovství. Je ztělesněním rovnováhy produkce a produkčních schopností (P/PS). Odvaha směřuje k dosažení zlatého vejce, ohled se zabývá dlouhodobým blahobytem ostatních účastníků. Základním úkolem vedení je zvýšit životní úroveň a kvalitu života všech zúčastněných.

Mnozí lidé myslí v dichotomických pojmech, v pojmech buď/nebo. Jste-li milý, nejste houževnatý. Avšak výhra/výhra znamená být milý i houževnatý. Dvojnásobně houževnatý než při myšlení výhra/prohra. Výhra/výhra znamená, že musíte být nejen milý, ale také odvážný. Musíte být nejen rozhodný, ale také jistý. Musíte být nejen citlivý a ohleduplný, ale také statečný. Dosažení této rovnováhy mezi mezi odvahou a ohleduplností je podstatou zralosti a základem paradigmatu výhra/výhra.

Jaký může být můj způsob myšlení, jsem-li hodně odvážný, ale málo ohleduplný? Výhra/prohra. Budu silný, ale sobecký. Budu odvážně prosazovat své přesvědčení, ale nebudu brát příliš ohled na vaše.

Ke kompenzaci své nedostatečné vnitřní zralosti a citové síly budu zneužívat své postavení a moc, svou funkci, své nadřazené postavení a své známosti.

Mám-li hodně ohledu, ale málo odvahy, myslím způsobem prohra/výhra. Budu brát tak velký ohled na vaše přesvědčení a tužby, že nebudu mít odvahu vyslovit své vlastní.

Pro paradigma výhra/výhra je důležitá odvaha a ohleduplnost. Znakem skutečné zralosti je jejich rovnováha. Mám-li tuto rovnováhu, mohu nejen naslouchat a s porozuměním chápat řadu věci, ale mohu jim také odvážně čelit.

Stephen R. Covey: 7 návyků vůdčích osobností pro úspěšný a harmonický život