Taky nečtu cestopisy :-)

Z rozhovoru Milana Fridricha (mimojiné autor vynikajících fejetonů pro magazín HN "Víkend) se Zuzanou Řezníčkovou (Master Foods, Eurotel, ČSA, Mediatel):

HN: Váš přístup k životu si žádá hodně individualismu a energie. Skutečně vám nevadí samota s tím spojená? Není to póza?
ZŘ: Na židli generálního ředitele zjistíte, že jste sám, a nic s tím nenaděláte. Zvlášť když firma prochází změnami, čas od času někomu dojde dech. Já si to ale nemůžu dovolit. Když vytáhnu bílý prapor, tak všichni znejistí. A tak si slabost dovolím, jen když jsem sama, a sama si také musím najít způsob, jak se dobíjet.

HN: Ačkoliv vypadáte jako solitér, zdá se, že potřebujete úzký tým. A taky jisté porozumění.
ZŘ: Vždy jsem chtěla v týmu lidi v něčem lepší, než jsem já. Věřila jsem si, že jsem dobrá. Neměla jsem strach, že mě překonají, protože jsem věděla, že takový tým pomáhá i mé kariéře. Úspěch je kolektivní věc.

HN: Řekněte mi příklad, kdy jste byla na konci sil a chtěla všeho nechat.
ZŘ: To se mi stalo v aeroliniích. Je to zvláštní podnik. Dospěla jsem k závěru, že nemám šanci věci změnit. Že mě to jen ničí. Bylo to pro mě velmi těžké, ale uvědomila jsem si, že jsem zvyklá na profesionální firmy a státní podnik má pravidla, která některý člověk těžko přijímá.

HN: O co jde?
ZŘ: Ten podnik se hodně bojí změn a je tam v něčem zvláštně zlé prostředí. Nemohou za to ti lidé, kteří tam pracují. Je to spíš systémem, který lidi semele.

HN: Máte sebereflexi. Přišla se zkušenostmi?
ZŘ: Myslím, že sebereflexe mám až moc. Jsem k sobě tvrdá. Každý večer si v hlavě přehrávám den a přemýšlím, co jsem udělala špatně a co dobře. Mám někdy pocit, že jsem nudný patron. Hledám v sobě sebedůvěru, nebo pochybuji. Jsem těžký introvert. V práci to ale maskuji. (smích)

HN: Z čeho vychází vaše samotářství? Jste taková odjakživa?
ZŘ: Možná i z toho, že jsem celý den obklopená lidmi. Nejradši se večer zavřu doma, moc nemluvím, čtu si, poslouchám rádio a přemýšlím. Naliji si skleničku a jsem sama se sebou. To je můj způsob života. Jsem hltač knih. Čtu téměř všechno kromě cestopisů. Hlavně beletrii.

…
HN: Co pro ambiciózní samotářskou manažerku znamená svoboda?
Všechno. Nenávidím, když někdo něco na druhém uzurpuje. Manipuluje ho. Sama to ale někdy dělám. Svobodu potřebuji, ale ne vždy ctím. Jsem skutečně rozporuplný člověk. Ale uvědomuji si své chyby.

celý rozhovor: "Zuzana Řezníčková: Emoce od práce patří", "proč ne?" - life style magazín HN 4/2005

Principy, meč a dobrý úmysl

Naprosto přesný popis toho, co umožnilo Margaret Thatcherové zvládnout svůj extrémně obtížný úkol podal ve čtvrtečních Hospodářských novinách Tomáš Ježek:

Lady Thatcherová je mimořádná a úžasná ve dvou věcech. Vždy přesně a neobyčejně ostře věděla, které jsou to ty pravé hodnoty, ona zlatá zrna, z nichž vyrůstá naše euroamerická civilizace. Včas a neomylně dokázala rozpoznat ty, kteří dávají do oběhu falešné mince, a tvrdě proti nim zaútočit. Věděla vždy jasně, co je dobro a co zlo, ale hlavně, že jde o život, když se dobro a zlo začnou relativizovat, když se začne provozovat to, čím se zejména mysl intelektuála vyznačuje, totiž nebýt nikde zakotvená a být dokonce pyšná na svoji nezaujatost….
… Svým způsobem je mnohem těžší neztratit ani z očí, ani z mysli ona zlatá zrna, která zanechala tradice a velké postavy minulosti … a samozřejmě její milovaný učitel F. A. Hayek – než tato zrna poprvé vyrýžovat. Kolik tisíc tun písku, žvástů a harampádí na ně totiž denně vyklápějí různí sociální inženýři, architekti nových světových pořádků, antiglobalisté, nenávistníci a řečníci na mezinárodních konferencích…
… Nebýt politických velikánů, jako je Margaret Thatcherová, ona zlatá zrna by sice ze světa nezmizela, byla by však zavalena horou hlušiny. A to je ta druhá věc, v níž je Margaret Thatcherová úžasná – dokáže ony pravé hodnoty vášnivě bránit a ubránit…
… Margaret Thatcherovou nevede totiž jen její skvělý instinkt. Je to též pracně a systematicky získaná znalost zejména historie a ekonomie. Vše podstatné má přečteno a prostudováno. Se všemi důležitými lidmi, s nimiž stálo za to mluvit, hovořila a vyslechla je…
… Margaret Thatcherové pomohly zdravý selský rozum a instinkt vyfiltrovat z úctyhodného množství textů a rozhovorů vždy jen to, co posilovalo její paradigma utvořené ze zlatých zrn. Měla tak vždy spolehlivé vodítko, když šlo o to, co se má zahodit do koše a co si ponechat.

celý text: Tomáš Ježek: „Thatcherová – instinkt a píle“, Hospodářské noviny, 13. října 2005

Zkrátka: jde „jen“ o to vybrat ty správné Principy a potom už je „jen“ nekompromisně („brutálně“, řekli by Jack Welch a profesor Souček :-) použít na aktuální problémy.
Simple but not easy.